Smažíte? My občas. Zakoupil jsem současný smažák  na jaře 1990. V Berlíně, pár měsíců po pádu Zdi.

A von, potvora, furt smaží. Bylo by mi líto vyhodit ho, když funguje. Ale kdo měl něco společného s kuchyní, dobře ví, jak šílená hmota je starý olej napatlaný zevně i uvnitř. Prakticky neodstranitelná.

Tak jsem jej dnes po nedělních řízcích vylil a rozložil na prvočinitele, že to jako vyčistím. Za použití nekpokročilejší kuchyňské chemie jsem čistil jednu asi z dvaceti částí asi hodinu. Ne, tudy cesta nevede.

Tak jsem si vzpoměl na hodiny chemie, na to, co jsou tuky a co je mýdlo. Krtek by to zvládnul, ale i s prstama. Ale našel jsem půl kila mycí sody (Uhličitan sodný, nikoli jedlá soda - hydrouhličitan), který zbyl od připravy jeleního slizu. Tak jsem dal vodu do velikého hernce, nasypal tam tu sodu a vše, kde nebyla elektrika jsem tam dal a uvařil. Z hrnce jsem vyndal plastové i hliníkové díly jak z továrny. Osprchoval a složil.

Ach, jo, čeká mě snad dalších 25 let s tímto smažákem?

PS: Vím, dneska se to dělá jinak, studené dno, do myčky atd. Ale ty nové smažáky potřebují na stejný počet šjnyclů alespoň o litr oleje víc.

PPS: Psáno jako odlehčení v uprchlické krizi.