ke https://rob.signaly.cz/1207/zklamani-ateismu

Jsou tam zajímavé postřehy ale to celkové paradigma se mi vůbec nelíbí.

Autor vychází z myšlenky, že přirozené je být křesťan (doufám, že se dokonce domnívá, že katolík), že to je přirozená součást člověka, a pokud jím není, někde se stala chyba a takové nekřesťanství, nenáboženství musí mít nějakou příčinu.

Tedy ke křsťanské nábožnosti není třeba mít důvod, stačí odstranit důvody, proč ne.

Asi tak, jako přirozená poloha melounu je na zemi, když ho držíme v ruce, zabraňujeme (dáváme mu důvod) na zemi nebýt, když ho pustíme, sám na ni spadne.

Kdyby to takhle fungovalo (a já neměl některý z padůvodů být ateistou), tak proč bych měl být ausgerechnet křesťan a ne třeba muslim nebo keltský druid?

Domnívám se, že k víře v křesťanského Boha musí existovat nějaký pozitivní důvod. Dost dobrý důvod. Nejen naplňování nějakých vrozených potřeb nábožnosti. Ty sice nepopírám, ale jako důvod a příčinu víry v Boha to považuji za slabé a degradativní.

A že problémy církve v současném světě jsou způsobeny tím, že tento důvod a příčina buťo v lidech upadá, necítí jeho potřebu, nebo naopak lidé neshledávají církev za rozumný a efektivní způsob, jak tuto potřebu uspokojit.

Domnívám se, že tento důvod má mnoho společného s pocitem průseru/nespasenosti a potřebou spásy.