Tak druhý den pouti je za mnou.

Úspěch částečný. Věci jsou od toho, aby byly jinak.

Do Říma jsem si naplánoval cestu na základě této zprávy: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16032
Mužské i chlapecké sbory doprovodí jak liturgii nešpor v bazilice sv. Pavla za hradbami 28. června, tak mši svatou celebrovanou Svatým otcem ve Vatikánské bazilice 29. června dopoledne.


Takže jsem naklusal ke sv. Pavlu, kde ovšem žádné "sbory" výše jmenované nezpívaly. Program se prostě změnil. (Ekumenicky se družili se Svatým otcem, místo toho, aby zpívali - to jsou pořádky!) Nicméně bylo to zajimavé, byla mše svatá spojená s nešporami v režiji místního benediktinského opatství. 

Celkové hodnocení - kdybychom to dělali my v katedrále VVV, dopadne ten chorál lépe. Ne, že by neuměli zpívat (teda ti dva, kteří nakonec zpívali, jednou přestal varhaník hrát a dal si s nimi offertorium, takže byli tři), ale bylo to vodfláknuté organizačně.  Časem se k tomu vrátím a napíšu Poučení z krizového vývoje. Ale je to nadějné, před pár lety by se tam ti dva nenašli (byli to kluci, klerici, staří velební otcové generace druhovatikánské na to dlabali).

Na mši se sešlo takových 150 lidí, dobrá parta. Já tenhle typ lidí znám, máme je v Praze taky. Když je svátek sv. Jana Nepomuckého, jdou na pouť ke hrobu a na nešpory. Když je sv. Václava, jdou na pouť ke sv. Václavovi, když je sv. Ludmily, přijdou na nešpory do baziliky sv. Jiří. A altivní účast berou vážně. Když dostanou do ruky noty a texty, tak se chytaj. Prostě je to na "naše stará parta". Bylo milé vidět, že ji maj v Římě taky! Ale tady jim dali asi 20% toho, kde se přidávat mohli. Takže bylo krásně vidět, že by se přidávali, jen kdyby měli v ruce noty a text. 

Dávali iv. ordinarium "Cunctipotens Genitor Deus", varhaník hrál na střídačku kanoři (ti dva) a lid (tj. JiKu, protože noty neměl nikdo a i JiKu horko-težko dával IV. ordinarium zpaměti dohromady sám (vždy jsem uměl to, co zpívali ti dva, to bych moh zpaměti s nimi, ale sám sudé "verše"?)

 No ale III. credo, to náz zpívalo v tom kostele aspoň deset či patnáct!

Antifony k nešporám a italské verše žalmů měli namnožené, takže se lidi statečně přidávali. Teda k těm žalmům. (Italština se s chorálními vzorci nepere jako čeština). 

Ještě před tím jsem si byl u svých kolegů - žurnalistů (šéfredaktor časopisu je konec konců žurnalista, ne?) pro dávno objednanou místenku na pátek do sv. Petra, tam snad už ty sbory budou! Mám místenku č. 0023, to vypadá na první řadu, to abych si vzal čitý triko!

PS: To byla taková umělecká licence s tím trikem, ve skutečnosti jsem ze skříně doma vytáhl po dvou letech opravdovou košili, takže budu mít čistou košili! Vidíte, co všechno já pro liturgickou hudbu jsem ochoten udělat?!