Mám kamaráda - kněze. Dnes si mi stěžoval mailem na trpký úděl kazatele.
První čtení v neděli:
"Pomsta a hněv, i to jsou ohavnosti, jen hříšný člověk je chová v srdci."
Evangelium v neděli:
"A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud by nezaplatil celý dluh. Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte."
Jak na to kázat, aby to v lidu Božím vzbuzovalo ty správné otázky (a odpovědi) a moc nevzbuzovalo ty špatné otázky?
Není z těch, kteří by s lehkým srdcem prohlásili na začátku homilie slova (která jsem už na vlastní uši slyšel):
"Dnes jsme četli, že ******. Není to pravda!"
Komentáře
JiKu má na zubní pastě nahoře hranu zrovna tak jako Kratochvíl. Máme jen jinak tvarované boky. On má zborcenou plochu (která nejde rozvinout do roviny), kdežto moje ano.
Reálná rubní pasta se ovšem dělá zmáčknutím válce, takže její tvar není ani to, co jsem popisoval já, ani ten kratochvílův konoid.
Takže reálná zubní pasta není těleso, jehož tři průměty jsou kruh, obdélník a trojúhelník, kdežto můj i kratochvílův tvar mají správné hledané průměty, přesože se od sebe navzájem liší.
Který z nich to je by se poznalo až dalším (čtvrtým) průmětem.
Teď, doufám, je to už úplně jasné.
Podotýkám, že úvahy o Bohu jsou o mnoho řádů složitější, než tyto primitivní geometrické hříčky. Přesto se do nich mnozí pouštějí daleko ochotněji a bezelstněji.
Ještě poznámka k zakřiveným (zborceným) plochám. Zarlučete do takové plochy kolík. K tomu přivážete provázek o délce jedna a obejdete s nataženým (k ploše přiléhajícím) provázkem kruh. Potom totéž uděláte s provázkem délky dva. Pokud je obsah kruhu o dvojnásobném poloměru čtyřnásobný, není ta plocha zborcená (zakřivená). A můžete jí narovnat do roviny. Pokud je obsah toho dvojnásobného kruhu větší nebo menší, než čtyřnásobný, zakřivená je a do roviny jí nenarovnáte. Je to vynikající pomůcka pro představu zakřiveného prostoru.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.