Uživatelka May napsala zajímavý příspěvek http://may.signaly.cz/1102/buh-je-frajer

Jsou to upřímné první úvahy na téma lidská svoboda vs. vševědoucnost Boží. Je to téma, s kterým se dříve nebo později musí vyrovnat každý trochu přemýšlející člověk, který obojí (tj. lidskou svobodu i Boží vševědoucnost) bere vážně. Nějak vyrovnat.

V prvním odstavci May správně píše, že "V tomhle ohledu Ho vůbec nechápu – máme svobodu, ale On je vševědoucí, takže ví, co uděláme, a přesto to není iluze svobody!? Když Ho neprosím o radu ve svém jednání, nezakročí. Ale On ví, co udělám! On ví všechno! Má to tak skvěle promyšlený, ale já to nějak nedokážu pochopit. Dost možná je to dobře, protože proto v Něj věřím – stále budu mít nad čím přemýšlet a stále budou tajemství, která zůstanou neodhalena." To je poctivé a bezrozporné.

Ale následující věta? "Ke každému člověku si hledá cestu. Postupně odhaluje tajemství a určitým způsobem si každého člověka vychovává ..."

To je ovšem nepřípustný antropomorfismus, který sice často slýcháme, ale v sousedství s předchozí úvahou působí hodně drsně.  Bůh si totiž k člověku nehledá cestu. Je vševědoucí, tedy on cestu zná, pokud taková cesta existuje. Pokud nezná, tak taková cesta neexistuje a Bůh to ví, že neexistuje. Takže ji ani nehledá. Bůh neidhaluje žádné tajemství, protože nic takového, jako tajemství před Bohem rovněž neexistuje.

Vztah vševědocnosti Boží a lidské svobody je zajímavé a obtížné téma. Ale když se do něj pustíme, neměli bychom si protiřečit. I pro Boha platí zákon sporu. Jednu a tutéž věc (informaci) nemůže zároveň znát i neznat.

 

PS:

Napsal bych to do diskuse k článku, ale nejsem ani přítelem, ani autorizovaným.