Ať chceme či nechceme, počet vztahů, které můžeme rotvíjet a pšstovat (ale konec konců i jen mít) je omezený.  Lidská psychika umožňuje ten počet někde kolem stovky. Ale lidí na světě jsou miliardy, zajímavých miliony, jen křesťanů u nás statisíce, na signálech straší nápis o dvaceti tisících zajímavých mladých lidech.

Některé vztahy jsou jaksi povinné. Rodina, spolupracovníci v práci, spolužáci, farář, soused zleva, soused z prava. Tyhle se pěstovat musej, jinak si člověk nabije ústa.

Takže zbývá řekněme padesát volných portů. Každý známý/přítel/spolubratr, který je v nějakém z nich zapíchnutý, zabírá místo desítkám a stovkám jiných, které už není zapíchnout kam.

A mně by zajímalo, podle čeho si vybíráte, koho ano a koho ne. Koho poslat k vodě a koho podržet?

Nebo jsou fakt lidi, kteří mají nějaké porty neobsazené?