Reaguji na diskusi pod článkem https://znova2010.signaly.cz/1206/dve-zeny-ta-mladsi-a
Každé pronásledování nějaké skupiny začíná onálepkováním a zaškatulkováním. Nějakou dostatečně odpudivou nálepkou, do nějaké dostatečně odpudivé škatulky. Není možno vybíjet Cikány baseballovou páklou, není možno posílat Židy do plynu, není možno vyhánět kulaky, znásilňovat a zabíjet křesťany (zatím se to netýká Evropy), pokud jim nedáte správnou nálepku, nestrčíte do správné škatulky. Správně se tomu říká ostrakizace.
Bez nálepek a škatulek však není možno ani racionálně myslet. Pokud si odmyslíme to hnusné pejorativní a ostrakizující onálepkování a zaškatulkování smotného nálepkování a škatulkování, jmenuje se to zobecnění. Odhlížení od individuálních znaků a hledání těch společných, poznávání nějakých společenských zákonitostí. Pro znovu - i vyvíjení a užití postupů lege artis je vlastně nálepkováním a škatulkováním.
Nálepkování se tedy podobá noži, ohni, vodě. Dobrý sluha, ale zlý pán.
Nepřítelem lidstva nejsou věci, které mají ten charakter, že mohou být obojím. Nepřítelem lidstva jsou blbci, kteří se k nim chovají jako ke zlým pánům.
Komentáře
Bez toho není možné myslet. Pokud v ráji nebude třeba myslet (což by mě osobně dost štvalo, neboť doufám, že mě Pán obdaří novým, podstatně lepším mozkem), nebudou tam ani škatulky.
A taky, buď budeme každý úplně jiný, nebo budem všichni úplně stejní. To jsou jediné dvě možnosti, kdy škatulky nejsou potřeba, protože buď jsme všichni v jedné, nebo má každý jen tu svou. Obojí mě naplňuje hrůzou. Ty bys chtěla být úplně jiná, než tvé děti a tvůj manžel? Nemít s nimi nic společného? (pokud chceš, je tu krabička "Hákovi") Nebo bys chtěla být stejná, jako všichni ostatní?
Jakákoli společnost s někým a přitom ne se všemi zakládá nesuspendovatelnou potřebu krabiček.
Dobrý postřeh!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.