Jsou to takové postřehy ala JiKu - nepodstatné (jak pro koho) a úplně netradiční.
Z prvního čtení - Abraham obětující Izáka
„Nevztahuj svou ruku na chlapce a nic mu nedělej, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna.“
Nedávno jsme se tu přeli o to, co to je ta bázeň Boží (timor Domini), která je počátkem moudrosti. Tak tady je taková dobrá definice, a to přímo z Božích úst.
Abraham ne nechystal obětovat syna z lásky k Bohu. Ani ze strachu před ním ne. Ale proto, že Ho bral vážně.
Druhý postřeh je z Evangelia:
Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to znamená „vstát z mrtvých“.
Lidi mi tu nadávají, že slovíčkařím. Minimálně nejsem sám, dělám totéž, co učedníci. Uvažuji, co jednotlivé termíny mohou vlastně znamenat. Dokonce bych si tipnul, kdo z učedníků s tím začal. Težko INFP idealista a snílek Jan, težko ESTJ Petr (strážce, ředitel, Bruce Willis), který když z něho něco moudrého vypadlo, neměl to z vlastní hlavy (Ty jsi Kristus, Syn Boha živého - blahoslavený jsi Šimone, neboť tohle jsi nevymyslel hlavou, ale zjevil ti to Duch svatý). A když to bylo z vlastní hlavy, tak to byla pěkná blbost (Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udělat tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?)
Takže asi Jakub. Snad proto je mi Jakubův list tak blízký.
Komentáře
Vzpomínáte na Příběhy kuchaře Svatopluka Kuřátka...byl to takový podvod, ale budiž kdo tomu chtěl věřit tak věřil a hlasoval. Jenomže stejně jako u Kuřátka tak i u Abraháma se příběh vrátí do stejných kolejí, at udělá Abrahám/Kuřátko cokoli.
Takže ve skutečnosti by jste už o ty pochybnosti ("to přeci není možný") jež byly přítomny v jeho hlavě nestála. Samozřejmě, protože i ty mohou pokračovat a růst jako ten příběh.
"To je velká škoda, protože bible je kniha příběhů a mezilidských vztahů a vztahů mezi lidmi a Bohem. To, co nám bible nabízí je, mimo jiné, poučení z těch vztahů."
Pro koho je to škoda, pro mě nebo pro Bibli?
Ted vážně. Já jinak než ve scénářích myslet neumím, takže příběhy je to jediné co mě drží dál od sebevraždy (znáte to o šeherezádě?).
Neříkejte mi, že si taky představujete co si asi, která biblická postava nebo jakákoli jiná myslí když jí autor posadí na latrínu. U postav řeším jen jejich status v rámci jejich příběhů.
Poučení...to je důležité...Bůh je jen jeden, ale všechny příběhy jsou si rovny.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.