Tohle je reakce na článek http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16131 Richarda Čemuse.

 Používá ve svých textech na dokreslení často hudební příměry a právě v nich mi to drhne, protože je interpretuje úplně jinak, než já.

Cituji:

Prach v dešti, my všichni nejsme než prach v dešti (Dust in the wind, All we are is dust in the wind), ozývá se z radia jedno odpoledne na sklonku této postní doby. Teskné úpění zpěváka stoupá ze samého dna duše vzhůru a v záchvěvech jeho hlasu jakoby resonovalo ono varovné: „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš“, které jsme slyšeli na Popeleční středu. O Bohu neříká nic, ale o to víc se zdá, že ne Něj čeká, ba Jej nevyřčeně vzývá, podobnými slovy jako autor Ž 103 (102). Ten důvěřuje Bohu jako tomu, který “ví, z čeho jsme utvořeni, má v paměti, že jsme jen prach. Dni člověka jsou jako tráva, kvete jak polní květ. Sotva jej vítr ovane – již ho není, nezbude po něm ani stopa” . //www.youtube.com/watch?v=bSZIq1Fr--8

Ta píseň mne natolik zaujala, že hledám na internetu její autory. Než kapelu jménem Kansas najdu, narazím na jinou skupinu, která podmanivý song přejala a zařadila do svého repertoáru ve vlastní hudební interpretaci. Ta je jen neznatelně odlišná od originálu, ale to stačilo k tomu, aby se poselství vytratilo: Místo k zamyšlení zve úderný rytmus k tanci, odtažitý hlas zpěváka recituje tatáž slova, ale bez existenciální hlouky, takže text degeneruje v pouhou dekoraci. To vše dává dojem líbivé povrchnosti, či povrchní líbivosti. 

Tedy zrovna ta nahrávka či verze skupiny Kansas mi připadá příšerná - na efekt vypočítaná a podbarvená smyčcovým orchestrem - kýč středního proudu jak vyšitej. Když už Kansas, tak se to dá poslouchat ve verzi originální . pro kapelu: //www.youtube.com/watch?v=1Dj7p3h03qQ

Prostě se lišíme v tom, co považujeme za povrchní dekoraci a co za existenciální hloubku.

Ale na youtube je několik dalších zajímavých verzí.

Například kdo zná ukulele jen ze scénky Felixe Holzmanna, může se podívat na //www.youtube.com/watch?v=ZEHqlBb94GQ  

Zajímavá je trance verze, asi bych to nevydržel poslouchat dlouho, ale nutí mě to k přemýšlení :-) //www.youtube.com/watch?v=MN6EqARrIzo  Jiné to prý zase nutí k tomu, že zblbnou. Minimálně to dělá dojem jisté naléhavosti :-)

Dobrej písničkářsej dojem na mě udělalo tohle: //www.youtube.com/watch?v=hjTZqMZ5FJ0  Je tam navíc v záveru velice dobrá kytarová dohra :-) Rozhodně lepší, než ten nasládlej Kansas.

Ale nejvíc se mi líbila verze rocková (pokud se nepletu, v moderních žánrech se tak nevyznám). musíte si ovšem odmyslet ten příšernej klip a poslouchat jen muziku. //www.youtube.com/watch?v=YSKj4ZqpIao  Jestli bych něco nazval existenciální výpovědí (nebo alespoň pokusu o ni), tak tohle!

A na závěr něco pro zvrhlíky: //www.youtube.com/watch?v=NHAj1MLV2NY  a //www.youtube.com/watch?v=EAtBki0PsC0

Poučení: Při svém hodnocení hudby zbytečně nezobecňujte. V oblasi duchovna jsou takovéhle písničky  dobrým médiem pro osobní výpověď, ale zlým pánem, pokud na tom chcete postvit něco obecně platného pro všechny.