Byl jsem v neděli v kostel na mši. Je celkem jedno, kde to bylo, protože nechci dělat ostudu jednomu, ale zamyslet se nad problémem.

Nebyl tam místní pan farář (nemocen), zaskakoval kolega. Neviděl jsem jej poprvé, hned jsem si řekl "aha" či "potěš Pán Bůh".

Asi pětašedesátník, řádový kněz. Mšil hezky, neříkal (snad) bludy, neflákal to. Homilie sice nic moc, ale (pokud jsem zachytil občas nějaké slovo nebo větu) měla snad i hlavu a patu.

Ale huhňal. Mluvil strašně tiše a s huhňal. Evidentní vada řeči. Nebylo mu skoro vůbec rozumět. Nikdy tomuhle knězi není skoro rozumět.

Proč mu to někdo někdy neřek? Proč ho jeho komunita neposlala k logopedovi? Proč takhle zakopal svou hřivnu? Proč se choval takhle stršně neprofesionálně? Znám i jiné duchovní s vadou řeči. S horší. Ale na těch je vidět, že se strašně snaží. Dsžím jim palce v jejich boji s nemocnými hlasivkami. Ale na tomhle nějaká snaha nebyla vůbec vidět.

No, alespoň jsem si připoměl trident. Tam kněz taky nemluví a jen si něco šeptá s ministrantem.