A pak ze mě vypadlo dost překvapivě: „Víš… tohle je asi jediný místo, kde se člověk dozví, že je dobrý, i když to vlastně není pravda. A odchází odtud potěšený, že ho tady nikdo neodsuzuje. Je mu tady vlastně moc fajn.“ V duchu jsem si moc přál, aby to všechno byla v našich kostelích pravda.
Vzácně konsistentní přístup! Kostel je místo (ovšem zdaleka ne jediné), kde se člověk dozvífá to, co není pravda. A odpověď tomu hochovi byla také nepravdivá. Takže konsistentní přístup, nebo krétský paradox lháře?
Komentáře
Dobry vecer ve spolek. Ano, v kostele se clovek muze dozvedet ruzne veci. Ja tam chodim casto i mimo msi, kdy tam lze tise adorovat a navazat tak komunikaci s Panem pres primou linku do Nebe:) Myslim, ze kazdy dotava od Pana zpetnou vazbu podle svych zasluh. Hrisnik zaslouzene pokarani, ti cisti, zijici ocisteni od hrichu, ti naopak pocituji Panovu lasku a naklonnost. Jen skromnost mi brani, abych o sobe prohlasil, ze jiz ziji bez hrichu, ale Pan mi kazdy kazdy den znovu a znovu potvrzuje, ze jsem u cile. S timto vedomim se kazda moje navsteva kostela stava vyjimecnym zazitkem a vzdy se velmi tesim, ikdyz zrovna neni mse.
Jez.-ty seš ďábel .Zmyz od tud.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.