http://zdendanda.signaly.cz/1112/tva-hul

Ta úvaha mi připadá velice ujetá a zavádějící.

Je sice možné souhlasit s tím, že hůl má pastýř na mlácení vlků a pomáhání ovečkám, ale to je asi tak všechno, s čím souhlasit jde.

Bohužel úvaha v sobě obsahuje (alespoň implicitně) teorii, že lidé jsou rozděleni na vlky a ovce. A my jsme samozřjmě ty ovečky, takže ta hůl není na nás, ale na ty druhé - vlky. Netřeba se bát a z hole na cizí je možno se těšit.

Ale tak tomu není. Ta hranice mezi vlky a ovcemi nevede mezi námi a jimi. Ta hranice probíhá v srdci každého z nás. Každý člověk je nějak ovcí Páně, každý člověk je nějak vlkem. A vlk v něm se pere s ovečkou v něm. Tedy hůl má pastýř na mlácení toho vlka v nás. A na pomáhání té ovečce v nás.

Je třeba se tedy té hole bát? Ne. Je třeba za tu hůl Pastýři děkovat. Jen houšť a vetší kapky!