v rádiu, že všichni, kdo se dříve nemohli dohodnout a vedli krvavé války (katolíci s protestanty, křesťané s muslimy, muslimové s židy...) se nyní setkávají v otevřeném dialogu, aby se všichni spojili a vypořádali se rázně s těmi, s kterými se dilaog v dnešní liberální společnosti vést (na rozdíl od výše jmenovaných) nedá. Třeba s fašisty, antiekumenickýmií bátoristy, levembristy, ...
Dobře. To je klasický obraz. Ale co když jsem ekumenicky a dialogu naladěný fašista národovec, který touží po tim, aby mohl v dialogu vysvětlovat své postoje a hledat styčné body s ostatními a propagovat ve svobodném a otevřeném dialogu hodnoty národa, rasy, zlatého standardu, Církve, Boha a krále, nerovnosti kultur, tomismu, nedovolenosti lichvy, hluboké mariánské zbožnosti a nemravnosti života na dluh.
Co si profesor Halík počne se mnou?
Komentáře
Nenapsal jsem, že si myslím, že krást se nemá. Napsal jsem, že si myslím, že se na tom shodneme. "Krást se nemá" je jenom vyjádření pomocí zkratky. Podobnou zkratkou je i ono "nepokradeš" z Desatera. Krádež je činnost, která je zakázána jako způsob nabytí majetku. Tohle je však jasné až potom co máme definováno vlastnictví, majetek a jeho formy a způsoby jeho nabytí. Teprve tím, drží civilizace pohromadě. A jelikož i zloděj může být okraden, tak si tuto dohodu nedovolí zpochybnit ani ten kdo krade.
Proč nemá platit právo silnějšího? Nevím, mohlo by, kdyby podobné "právo" šlo na definovat. Dříve byla dohoda ve společnosti, že majetkem se může stát i člověk (otrokářství).
Předpokládám, že něco jako morální hodnoty nejsou. Morální obsah je složen z popisů toho co sledujeme a kvalifikujeme jako chování a jednání lidí ve společnosti. Co rozhodně nemá žádnýc morální obsah je samotný manifest D.O.S.T.u.
Prohlášení, že "krást se nemá" není žádným popisem, ani morálně obsahovým.
Joch by to nazval hodnotovým relativismem a právním pozitivismem. (viz přednáška: Hrozba civilizace-problém relativismu)
Já to nazývám hodnotovým realismem a právním redukcionismem (nebo minimalismem?):
Jistěže objektivní pravda existuje. Problém není v tom, že jí nemůžeme poznat, ale že nejsme schopni poznat, která z těch interpretací objektivní pravdy je ta nejpřesnější a nejrecyklovatelnější.
Jet v obci rychlostí pod 50km/h (Jochův příklad) není ani dobré ani špatné. Zákon nic takového neříká. Právo nemá nahrazovat spravedlnost.
Joch ve své přednášce neustále cituje Bělohradského, a je asi jedním z mála kdo tak činí. Vysvětlení je asi takové, že si Joch vybírá slabší soupeře. No aspoň víme jakou kvalitu představuje Academia Bohemica.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.