Předně mi dovolte zamyslet se nad teologickou otázkou, zdy mohou mít různé Boží Osoby různé politické orientace. Obávám se, že nemohou, i když by se to různým katolickým konsensualistům líbilo. Bůh Otec jako jako konzervativec, který také pomalu jako všichni konzetvativci patří na smetiště dějin, Bůh Syn jako socialista vyzývající k neplacené daní, životu na dluh a přemlouvající bohaté mládence, aby se svého bohatství vzdali, a Duch Svatý jako liberál, neb si vane kudy chce.

Ale vše, co patří k Bohu (tedy včetně politické preference) je součástí jeho nedělitelné podstaty a Božské osoby mají tuzéž podstatu, takže mají tím pádem i společnou politickou preferenci.

Politická preference se ukazuje nejlépe na přístupu k majetku.

Kdyby byl Bůh socialista, vyhlásil by, že kdo má, tomu bude vzato a rozděleno spravedlivě mezi těmi, co nemají.

Kdyby byl Bůh kapitalista volné soutěže, vyhlásil by, že každý má to, co si zaslouží, a to mu také zůstane.

Kdyby byl Bůh liberál, vyhlásil by, že do toho, co kdo má, nikomu nic není, ať se každý stará o sebe.

Jenže on Bůh vyhlásil, že kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Kam ho tohle v politickém spektru zařazuje? Žádná strana s takhle nápadně nespravedlivým volebním programem nikde nekandiduje. Tohle říkají akorát bankéři z  Wall Streatu. Tedy vlastně, oni to neříkají, oni to rovnou praktikují.

Jestlipak to Bůh taky praktikuje? Nebo to byla jen taková hezká biblická hyperbola?