Moc se mi líbí.
Text Tomáše Belka, hudba Petr Ostrouchov, zpívá Zuzana Navarová.
Na YouTube je tady, s poněkud přiblblým klipem, ale nekoukejte se a poslouchejte!
Text:
Kdo snídá špek a tlustě si ho krájí
Kdo pořád slídí a nic nechce najít
Kdo usne jenom když má v dlani minci
Kdo z hlavy má jen stojan na čepici...
Přitom v nebi chtěl by housle hrát,
Ten bude v pekle bubnovat
Kdo vždycky pro nic a za nic ztropí povyk
Kdo pořád mluví a nic nevysloví
Kdo za dvě zlatky vyměnil by duši
Kdo hlavu má jen na nošení uší
A přitom v nebi chtěl by housle hrát,
Ten bude v pekle bubnovat
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví
Stejně vám nikdy, nikdy neodpoví
Proč svět je jako kolotoč
A jenom řeknou: "čert ví proč?"
Kdo ze všech dveří poníženě couvá
Kdo kozí nohu pod peřinu schoval
Kdo v hlavě nemá a má pořád v gatích
Kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil
A přitom v nebi chtěl by housle hrát,
Ten bude v pekle bubnovat
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví
Stejně vám nikdy, nikdy neodpoví
Proč svět je jako kolotoč
A jenom řeknou: "čert ví proč?"
Sice špek snídám, ale krájím si ho tence. A mně se líbí teologický obsah toho textu. Smysl je v tom, že peklo či nebe pro nás je závislé na jistých vlastnostech a chování. A mezi těmi vlastnostmi, které zabraňují na housle v nebi hrát, je i stupidita a hloupost (Kdo z hlavy má jen stojan na čepici, Kdo pořád mluví a nic nevysloví, kdo hlavu má jen na nošení uší, Kdo v hlavě nemá).
A to se mi líbí. V poslení době tohle říkat není politicky korektní. Tedy myslím jako v církvi.
Proto bych tuhle pisničku viděl rád v nějaké Hosaně. Je fakt dobrá. A ke mši? No?! Asi bych to občas vydýchal k obětnímu průvodu nebo na dušičky jako introit. Ale jen pro ty, co nemaj v gatích.
Komentáře
Kýč samozřejmě znamená nekvalitu a něco špatného. Ale jaksi z jednoho (estetického, uměleckého) úhlu pohledu. A o tom není třeba pochybovat.
Jiná otázka je, jestli něco z jenoho úhlu pohledu objektivně špatné nemůže být (k něčemu) dobré z jiného úhlu pohledu.
Například cosi velmi podobného kýči v oblasti kulinářství je hamburger v mekáči. A je zřejmé, že existují úhly pohledu, že kterých je hamburger jednoznačné fuj. Ale to neznamená, že by nemohl být někdy k něčemu dobrý, třeba i pro mě.
Je ovšem pro člověka zhoubné sytit své estetické potřeby převážně kýčem, právě tak, jako je zhoubné sytit svůj žaludek převážně hamburgery z mekáče.
"Ten kdo "rozumí" nějakému umění a má autoritu, nazve-li něco kýčem, JE to kýč."
A kdo to je?
(Za sebe mohu říci, že estetiku nejprecizněji formuloval Soren Kierkegaard a Vilém Flusser).
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.