http://znova2010.signaly.cz/1111/postinor-se-bude-prodavat-v
V podstatě se znovou ve většině souhlasím. Až na to nejdůležitější.
1) Tam, kde on vidí to chtěné ukotvení etické hranice co jestě ne a co už ano, tam je etická hranice principiálně neukotvitelná. On navrhuje jakousi hranici kompromisní - zvážením jakýchsi principiálně nesouměřitelných pro a proti. Taková hranice se nutně musí časem zhroutit. Proto její totální zhroucení (které nastalo) bylo bylo zákonité a bylo jen otázkou času. A žádná odborná či etická diskuse s tím nic nenadělá.
2) Znova píše "Nicméně užívání Postinoru musí zůstat jako mimořádný prostředek." K tomu JiKu namítá: Nemusí. Ne-mu-sí!
Stejný princip platí pro rozvody, eutanasii, sexuální výchovu, a všechny etické diskuse, které jsme nejen tady vedli. Jsou jen poměrně velmi od sebe vzdálená místa v etickém prostoru, kudy lze etickou hranici vést a bránit. Pokud je opustíme, další může být pěkně daleko, někdy v nedohlednu.
Proto se domnívám, že ontologická ukotvitelnost by měla být vždy jedním z prvních kritérií k tomu, jestli lze uvažovat o nějakém, byť nepatrném, ústupku.
Komentáře
Co to je "nejde"? Jde to. Spousta jich to dělá.
Máme k tomu sklon všichni, ten strašně zajímavý (a záludný) jev, který nám dovoluje přiohnout vnímání reality tak, aby nám vyhovovala, se jmenuje kognitivní disonance.
http://www.cez-okno.net/clanok/uryvky/kognitivni-disonance
Třeba kognitivní dissonance ve smyslu: „Jejda; to, co mi ten cizí chlap proti mé vůli udělal bylo fakt strašné. Ale na druhou stranu: čekám děťátko a můžu mu sloužit a vychovat z něj dob rého a zbožného člověka, to je přece krása!“
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.