V posledních dnech jsem se zapletl do několika diskusí. Jak na "cizích" blozích mimo okruh oldies, tak u babči. A cítím protřebu se k tomu vyjádřit.

Tedy:

Jsem Bohu vděčen za své přátele. Za muže pronikavého rozumu, ale ne bez srdce. Za ženy velkého srdce, ale ne bez rozumu.

Ty ostatní kombinace, to je teda bída!