aneb postřeehy z dnešního čtení.
Snad si ještě pamatujete. Eliáš je někde zalezlej, Hospodin se mu chce ukázat, vyzve ho ven, pak přide vichr, zermětřesení, oheň a pak rozpozná Eliáš Hospodina v mírném vánku.
Mnoho kazatelů to dnes nějak komentovalo a interpretovalo. Vsadím boty, že většinou tak, že Hospodin není reprezentován ani bouří, ani zemětřesením, ani ohněm, ale vánkem.
Jeden kazatel (slyšel sem jej v rozhlase) dokonce říkal - Hospodin není Soudce, ale Spasitel. Tedy odhlédneme-li od toho, že Hospodin (Bůh Otec, nebo Bůh s odhlédnutím od Božkých osob) spasitelem není, Spasitelem je Ježíš Kristus - druhá Osoba, Bohočlověk), je faktem, že Hospodin a dokonce i ten samý Ježíš Kristus soudcem je - Iudex crederis esse venturus! (Z hymnu Te Deum laudamus)
Bůh rozhodně není tak primitivní jsoucno, abychom jej mohli adekvátně popsat jen jednou metaforou. Aby jen jedna naše představa byla správná (milosrdný Spasitel) a vylučovala tak ostatní (sparvedlivý Soudce). Hodně to souvisí i s tím Eliášovým zážitkem.
Kdyby vylezl z jeskyně a venku foukal mírný větřík, zaručeně by v něm Hospodina neidentifikoval. Takže reprezentace Hospodina NENÍ A NEMŮŽE BÝT mírný vánek. Ale jeho reprezentací je mírný vánek, který následuje po bouři, zemětřesení a ohni. Bůh není milosrdný tak, že se na soud raději vykašle, aby nás nemusel odsoudit. Bůh nejprve spravedlivě soudí a potom projeví své milosrdenství. Domnívám se dokonce, že své milosrdenství projeví v závislosti na tom, jak zereagujeme na jeho spravedlivý soud. Ale to už je jen moje spekulace.
Komentáře
odpusť-trochu polemizuju s tím, co jsi napsal tučně v článku. Prvním komentářem jsem chtěla říct to, že Hospodin člověka oslovuje různými způsoby. Tomu že Hospodin tiše mluví k srdci člověka nemusí předcházet žádné bouře ani ohně...Já věřím tomu, že hledá cesty ke každému člověku osobně, aby Mu člověk mohl naslouchat.
:-) Ale to jsme zase u toho "osobně" a to ty nemáš rád, já vím......Jenže já dám krk na to, že Tebe oslovuje úplně jinak než mně. A přitom nepochybuju, že nás oba miluje a chce nás zachránit.
Kdes zase sebrala, že nemám rád to "osobně"?
Ano, zcela specifické "osobně" či "ich formu" nemám rád a myslím, že pro to mám dobré důvody, ale to, co nemám rád se netýká toho, jak Bůh oslovuje člověka, ale jak člověk odpovídá na to oslovení, a to ne jakékoli odpovídání (vůbec se to netýká osobní modlitby), ale toho odpovídání, které se děje ve shromáždění, veřejně, při liturgii.
V písmu je popsáno mnoho způsobů, jak Hospodin oslovoval člověka, a to osobně nebo prostřednictvím svých poslů - andělů. Možná že mi to při četbě uniklo, ale o tiché promluvě, které žádné dramatické efekty, které svatopisec neopomněl vylíčit, nepředcházely, mi v paměti nic neuvízlo. Třeba nějaké najdeš a já se dovzdělám.
Dědeček mi vyprávěl, že když za jeho mladých let začínal selský synek rozum brát, vzal jej tatínek vždy do polí, obešel s ním mezníky a meze a pěkně ho tam při té příležitosti seřezal. A to, aby nezapomněl, kde přesně ty příslušné mezníky jsou, aby si to synek dobře zapamatoval.
O Hospodinu se říká, že jedná jako milující tatínek :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.