V paralelní diskusi babča napsala: jsem ráda, že i tobě-chytrému Jikovi:-) hlava nebere.

Svědčí to o jejím dobrém jazykovém citu. Uvědomil jsem si, že bych měl zveřejnit oficiální skloňování svého niku. Tedy:

kdo co - JiKu

koho čeho - Jika

komu čemu - Jikovi

koho co - Jika

voláme - JiKu

o kom o čem - Jikovi

s kým čím - Jikem

Toto poněkud nepravidelné skoňování je založeno jednak na zvukomalebnosti niku, jednak na mém  praniku z doby cca dvou let věku (to si samozřejmě nepamatuji, ale znám to z vyprávění starších svého rodu), kdy jsem prý některou podávanou stravu odmítal slovy "Jikovi to nejede!"

Střední kapitálku K v nepravidelných tvarech ještě nemám ujasněnou.

Množné číslo je bezpředmětné. JiKu je jen jeden a plurál majesticus zmnožuje jen zájméno, nikoli podstatné jméno (My, Ferdinand první, nikoli My, Ferdinandové, že?) Rovněž tak onikání.