Vracím se ještě k evangeliu minulé neděle - blahoslavenství.
V písni k přijímání (Mešní zpevy) jsem zaznamenal moc krásnou definici toho, kdo jsou tiší:
Blahoslavení jsou tiší,
kteří slyšíce neslyší ...
Připadá mi to hezké, tak se dělím.
Ale napadlo mě v té souvislosti ještě jiné známé rčení: Nehas, co tě nepálí.
A ptám se: Jsou tiší (a tedy blahoslaverní) ti, kteří nehasí, co je nepálí?
Komentáře
:-) ale to, co si připomínáme zítra snad budeme společně Tomáši. Jste katolík, že jo? Dostala jsem krásný "povánoční" dárek od jednoho drahého člověka. Denní modlitbu církve s notama. A koukám, co si budu zpívat zítra. Je tam nádherná sloka: Uč nás čekat příchod Páně, Matko Slova při nás stůj, uč nás Starci, vdově Anně, připodobnit život svůj....Je to nádherný. Simeon čekal dlouho...a potom, co měl malého Ježíška v náruči, řekl-to mi stačilo. Dočkal jsem se. Možná jde říct "blahoslavení tichý Simeon i Anna"...uviděli Toho, na kterého čekali
Nunc dimitis sevum tuum, Domine, secundum verbum tuum in pace ...
Jak já mu rozumím! To musel bejt nádhernej pocit!
Padla!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.